čtvrtek 29. listopadu 2007

Hudební hry

O Frets on Fire jsem napsal už několik článků, a v nejbližší době můžete počítat i s nevyhnutelným článkem o Guitar Hero III ;-), ovšem hudebních her je celá řáda. Na uživatele PC však vývojáři z vysoka kašlou a tak si jich můžeme zahrát jenom hrstku. Má to ale i svou druhou stránku - když už se někdo rozhodne nějakou zajímavou hru přenést i na osobní počítače, udělá to zpravidla bez nároku na honorář. To bude případ všech her, které vám dnes představím. Jsou k dispozici buď jako freeware, nebo jako open source, takže prostě nebudete platit nic.


StepMania
O StepManii opravdu jen krátce, protože ta má publicity až dost. Jedná se o taneční hru odvozenou z automatové a konzolové hříčky DDR (Dance Dance Revolution), která vám do rytmu hudby předkládá šipky, do nichž se musíte ve správnou chvíli trefit. Výhodou této hry je velmi silná uživatelská komunita. Po kliknutí na odkaz pod nadpisem se dostanete na web, který vás pomocí několika kliknutí dostane k tisícům zpracovaných skladeb a grafických témat. Oproti ostatním hrám, má však jednu zásadní nevýhodu. Pokud si totiž nepořídíte dancepad (taneční podložku se šipkami, na které během hraní poskakujete), je tato hra nesmírně nezábavná :-). Nevím, jestli to souvisí s mým hudebním vkusem, který disco zrovna dvakrát nefavorizuje, nebo za to může právě hraní na klávesnici, ale tato hra mě prostě nechytla a ani jsem si nebyl jist, zda ji tu vůbec zmiňovat. Pokud se někdy odhodlám investovat částku kolem 1000 Kč do taneční podložky, možná se tu o hře ještě trochu rozepíšu, ale moc nevěřím, že by se to kdy stalo. Pro úplnost dodávám ještě obrázek ze StepManie s tématem In The Groove 2:


UltraStar
Teď už se konečně dostávám k méně známým hrám. O existenci hry SingStar! pro PlayStation asi mnozí z vás vědí. Málokdo v ČR však ví o tom, že byl vytvořen i počítačový klon této pěvecké hry. A to dokonce ne jeden. Původní projekt jediného programátora zvaný UltraStar byl totiž vzhledem ke své openource povaze přepracován partou několika vývojářů do aplikace zvané UltraStar Deluxe, která je po většině stránek mnohem dál. Rozhodně je tedy líbivější. Herní princip je stejný jako u SingStar. Z reproduktorů hraje zvolená skladba a na monitoru se zobrazuje její text a průběh melodie zpěvu. Po vás se nechce nic víc, než si skladbu zazpívat. Hra pak kontroluje, jestli alespoň přibližně intonujete podle zadání a oceňuje vás slovním i bodovým hodnocením. Nemusíte se ničeho bát; zejména na nejnižší obtížnost je hra velice tolerantní a zcela evidentně se tu hraje hlavně na společenskou zábavu a ne na nějaké veliké umění. Pokud se nestydíte zpívat nahlas (nebo máte kliku a nikdo vás neslyší), určitě si hru vychutnáte jak se patří. Od karaoke se hra liší tím, že z reproduktorů slyšíte zpěv původního interpreta, nikoli ten svůj. U UltraStar asi nebudete žádný podstatný hardware postrádat. Potřebujete jenom mikrofon, který koupíte v obchodním domě za dvoucifernou částku. Mikrofony integrované v noteboocích moc nedoporučuju, protože rády chytají zvuk z reproduktorů a hrající hudba tak ruší váš zpěv. Stačí ale koupit nějaký plastový krám se stojánkem, který prostě namíříte na sebe a zvuk z reproduktorů bude natolik oslaben, že ho herní engine dokáže potlačit a hra tak bude poslouchat jenom vás. Hra podporuje i USB mikrofony ze SingStar, takže se můžete vyblbnout i v multiplayeru, ale bude vás to stát podstatně větší balík. Co se týče skladeb, tak ty můžete buď postahovat z torrentů nebo z výborného a rychle se rozrůstajícího serveru Ultrastar Songs (přečtěte si ale pravidla, jinak vás čekají četné několikahodinové bany), či si stáhnete z některé z mnoha stránek (např. této) pouze soubory s textem a melodií a dodáte MP3 nebo videa z vlastních zásob. V žádném případě ale nezapomeňte na to, že byste měli vlastnit originální nosiče se stahovanými skladbami. Následující screenshot je z UltraStar Deluxe a zobrazuje hraní skladby Wrathchild od Iron Maiden. Nízká kvalita obrazu je způsobena tím, že na pozadí během hraní běží celý klip. U většiny písniček se zobrazuje jen obrázek nebo vůbec nic.


Synaesthete
Tuto hru znám teprve krátce, ale za zmínku určitě stojí. Synaesthete zvláštním způsobem spojuje herní princip klávesnicového hraní StepManie s arkádovými střílečkami. Vašim cílem je postupovat po jednotlivých plošinách a na každé z nich vystřílet všechny nepřátele. A aby toho na vás nebylo moc, vaše postavička navíc na nepřátele sama míří. Jistě tušíte, že až tak jednoduché to nebude :-). Herní postava totiž vystřelí jen v případě, že ve správný moment odklepnete přilétající barevné políčko. Barevná pole přijíždějí po vzoru Guitar Hero shora, ale každé z nich stačí odklepnout jediným stiskem klávesy jako ve StepManii. Na screenu si jistě povšimnete, že přilétají pouze tři barvy (na rozdíl od čtyř ve StepManii a pěti v Guitar Hero). Vzhledem k tomu, že se v této hříčce bojuje do rytmu techna (nebo podobné elektronické špíny, s těmito žánry nechci nic mít :-)), mohlo by to vypadat jako logický krok, ovšem hra se tím stává až na výjimky velice jednoduchou. Pořádnou obtížnost si prožijete až při 78 úderech za minutu v kombinaci s nejtěžšími úrovněmi. Jinak je hra pro zkušenější hráče Frets on Fire až komicky jednoduchá. Podpořeno je to navíc tím, že nemusíte jako ve dříve zmiňovaných hrách stisknout přesnou kombinaci barev, ale stačí, když odklepnete pouze jednu z příchozích. Panáček sice vystřelí jen jedinou střelu místo dvou (resp. tří), ale stejně vám to nezabrání v likvidaci všech nepřátel. Fór je ale v tom, že zatímco jedna ruka obstarává střelbu v rytmu elektronické hudby, musí druhá ruka zajistit pohyb figurky mezi nepřáteli, aby tato neutrpěla ztrátu životů. Je jen na vaší hlavě, jestli dokáže podvědomě vnímat pohyb nepřátel nebo přilétající barvičky, ale obojí rozhodně sledovat nemůžete :-). Herní koncept je z nějakého zvráceného důvodu poměrně zábavný. Hudba je příšerná (pro mě, samozřejmě - někteří to dokonce poslouchají dobrovolně), obtížnost neveliká, a přesto jsem alespoň jednu z obtížností (45rpm) dohrál na jeden zátah. Možná to kromě herní dynamiky podporuje i grafika, která je plná různobarevných světel a částicových efektů a tvoří tak zajímavou atmosféru. Určitě doporučuji alespoň vyzkoušet - na rozdíl od předchozího titulu po vás nebude chtít nic víc, než ťukání do kláves.


No a na závěr mi nezbývá, než vás požádat, abyste mi řekli o libovolné hudební hře pro PC, která vás jen napadne. I když zatím žádná nepřekonala mé nadšení z Frets on Fire či Guitar Hero, tak jsem se pro tento typ her docela nadchnul a rád bych jich zkusil víc. Předem děkuji za příspěvky.

neděle 7. října 2007

Výzva

Teď koukám, že v pátek měl blog takové malé výročí - už měsíc jsem vůbec nic nenapsal a zanedlouho to bude stejně dlouhé období i od té poslední zanedbatelné úpravy. Jen tak z vody tedy vařím aspoň jeden krátký příspěvek, abych nezanedbal svou širokou čtenářskou základnu :-).

Před týdnem jsme opět pokusili štěstí v nejmenované herně-vývojářské soutěži a ponechali náš výtvor pařátům soutěžní poroty. Bohužel se ale v den uzávěrky vynořila konkurence a už nemám ani sebemenší pocit, že bychom si zopakovali loňské vítězství a opustili soutěž s pořádnou náručí zlaťáků. Pak mě ale napadlo, že zaručeně pomůže, když omezíte veškerou svou ostatní činnost a budete nám zhruba do konce listopadu držet palce, modlit se a uplácet porotu. Co vy na to?

P.S.: Jo, já vím, stálo to za houby, ale těžko můžete na informační blog něco psát, když vás momentálně nebaví nic, co by mohlo jakkoli zajímat třeba i náhodného čtenáře :-).

středa 12. září 2007

Garth Marenghi's Darkplace

"Jsem Garth Marenghi - autor, splétač snů, vizionář, plus herec. Vstupujete do světa mé imaginace. Vstupujete do mého Darkplace."

Pokud vám snad z nějakého důvodu unikl tento klenot televizní tvorby, který nejprve vyděsil Fuxofta, potom nadchl Rimmera a posléze obsadil obrazovky každého fanouška britcomů z celého Lopuchu a nejbližšího okolí, tak se můžete něco málo dočíst v mém článku na Page42. A druhou půlku textu na přání Rimmera cenzuruji: *CENZUROVÁNO* :-).

Upraveno dne 12. 9. 2007: To, co jsem cenzuroval, byla zpráva o korekci titulků, takže tady jsou hotové :-).

středa 5. září 2007

Úpravy na blogu

S jedním šikovným hackem a dvěma hodinami nervování se mi podařilo upravit blog tak, aby se na titulní stránce nezobrazovaly celé dlouhé příspěvky, nýbrž jenom odkaz [Zobrazit celý příspěvek]. Většina toho není moje práce, ale kdyby něco blblo, tak se na to klidně můžu podívat i já, takže stačí říct :-). Upozorňuji na to, že pokud si vypnete JavaScript, tak se odkaz zobrazuje i pod krátkými příspěvky, které žádné pokračování nemají, ale to je váš problém :-).

Taky už se všechny texty automaticky zarovnávají do bloku, ale to je více méně maličkost.

A chtěl jsem změnit Atom (úplně dole na stránce, posílá do čtečky informace o nových příspěvcích) na RSS, ale fungovalo to blbě, tak jsem to takhle nechal :-). Beztak všechny RSS čtečky dávno Atom umí.

Jo a teď jsem si ještě vzpomněl, že jsem povolil psaní komentářů neregistrovaným :-).

pondělí 3. září 2007

RF-mod-4 Beta (popis, tipy a screenshot)

Protože je tento blog poměrně častým cílem hráčů Frets on Fire, nemůžu si odpustit další článek. A bude jich dozajista ještě mnohem víc :-).

Před dvěma týdny vyšla betaverze oblíbeného RF-modu, který tentokrát funguje s aktuální verzí FoF (tedy 1.2.451 - ovšem zatím pouze s verzí pro Windows). Autor RF-modu dělá vše pro to, aby se FoF co nejvíce přiblížily komerčnímu Guitar Hero. Originální vlákno o modifikaci je zde, ovšem já se pokusím jednotlivé funkce trochu rozvést, jelikož beta počítá se zkušenými hráči starších verzí modu.

GHII multi track (Bass, Rhythm, etc)
Tohle je jedna z nejlepších vlastností. Pokud máte skladby z Guitar Hero II (zde ovšem musíte použít i tzv. Rhythm Fix - pokud jste po stažení skladeb z GHII ony nechvalně známé chybové soubory pouze smazali, nebude funkce fungovat správně), potažmo z Guitar Hero Encore, budete si moci po vzoru předlohy zahrát i ostatní kytarové party. Každá skladba je vybavena jinak - některé mají pouze původní kytarový part, jiné mají původní guitar a bass guitar a další mají guitar, rhythm guitar a lead guitar. Existují i vícestopé skladby, ovšem jejich tvorba není zrovna snadná a tak jich mnoho neseženete. Ale na často linkovaném fóru FoF nějaké jsou. Během hraní program vytáhne hranou stopu do popředí, takže se dobře slyšíte, i když nehrajete sólový part.

2 player modes (split screen, party)
Toto je asi nejlepší funkce. Umožní hrát FoF ve více hráčích. Existují dva módy. Ve split screenu hrají oba hráči zároveň (každý si může zvolit jiný nástroj, pokud to skladba nabízí) a v party módu se hráči střídají po třiceti vteřinách. Nevýhodou multiplayeru je to, že jeden z hráčů bude mít vždycky nepohodlnější ovládání, byť drží v rukou vlastní klávesnici. Jediným řešením je výroba či koupě kytarového ovladače, který se zapojí jako joystick a klávesnici neovlivňuje.

RF-mod HOPO
Aktuální verze FoF obsahuje takzvané Tappable notes. Ty fungují tak, že pokud se vám povedlo odehrát notu a za ní následuje nota s kloboučkem uprostřed, tak nemusíte znovu mačkat trsátko, ale jezdíte jenom po pražcích, dokud zase nepřijede nota bez kloboučku, nebo sérii nezkazíte. Modifikace se ale snaží tuto vlastnost přiblížit HO/PO v Guitar Hero a přináší následující dvě změny. Jednak jsou tyto noty mnohem vzácnější a potkáte je opravdu zřídka, a jednak NESMÍTE během hraní označených not držet klávesu trsátka. Po první notě ho musíte pustit a přehmatávat pouze po strunách. Tím se hra o něco více přibližuje skutečným kytarovým technikám Hammer-On a Pull-Off. Pokud pro vás budou HOPOs příliš obtížná, můžete je v nastavení přepnout tak, aby fungovala stejně jako Tappable notes.

song.ini additions
Širší možnosti nastavení skladeb, nic zásadního.

green stars for 100%
Bez komentáře :-).

song timer
Úžasná věc - během hraní vidíte přímo na obrazovce, kolik času zbývá do konce skladby.

2 note chord converter
Některé klávesnice nedokáží pobrat třístrunné akordy. Pokud si zapnete konvertor, postačí stisknout první a poslední pražec daného akordu.

preview.ogg support
Umožní vytvořit zvláštní zvukový soubor pro náhled.

VBPM toggles
Vypíná/zapíná dynamickou změnu tempa. Nechápu význam, současná verze to umí sama od sebe :-).

note and fret effects toggles
Tuto možnost si vůbec nevybavuju, ale patrně umožňuje vypínat animované světelné efekty pražců a not.

Jump keys in song selection (search still works if you hit / first)
Tohle se mi zrovna moc nelíbí. Pokud jste byli zvyklí vyhledávat mezi skladbami psaním na klávesnici, tak s touto modifikací se vyhledává pouze podle prvního písmene. Pokud chcete hledat po staru, musíte nejprve zmáčknout klávesu s lomítkem (na české klávesnici je to pomlčka - vpravo od tečky :-)).

Scrolling high score list
To je asi zřejmé. Tady doplním jen jednu maličkost - RF-mod zapisuje highscores pro jednotlivé nástroje zvlášť.

Single processor affinity
Tohle nechápu :-).

Point of View
Mění úhel pohledu na kytaru.

A ostatní...
Kromě výše uvedeného umí modifikace celou řadu dalších maličkostí. Kupříkladu vám zobrazí, kolikrát jste danou skladbu hráli, přesnost hraní se zobrazuje se dvěma desetinnými místy, umožní vám skladbu v průběhu hraní ukončit a zapsat se do výsledků (to má smysl třeba v případě, že je za skladbou půl minuty ticha, nebo víte, že to závěrečné sólo prostě nestíháte :-)), umožní nastavit, jak se bude chovat zvuková stopa nástroje, když něco pokazíte (já preferuji původní nastavení, kdy není nástroj slyšet vůbec - zde ho však můžete nechat hrát se sníženou hlasitostí), nabídne podstatně širší paletu voleb pro zlepšení výkonu, a mnoho dalšího. Kromě změn v kódu obsahuje mod i několik standardních grafických modifikací, které vám umožní změnit vzhled not, herního pozadí, indikaci Tappable notes, atp. Zajímavostí je mod, který vymění poslední růžový pražec za oranžový :-).

Jako malý bonus sepíšu, jak podle mě vypadá ideální nastavení modifikace :-):
  • Všechny mody vypnout, a zapnout pouze následující: "FoZZ Notes Ring" (noty připomínají ty z Guitar Hero a tappable se indikují modrým prstenecem nahoře, nikoli kloboučkem; tyto noty jsou dost detailní, takže pokud vám budou brzdit výkon, můžete je vyměnit za ošklivější variantu Raph), "Raph Stage" (změní vzhled pódia) a "Raph Keys" (změní vzhled pražců)
  • V nastavení RF-modu změnit Point of View na "GH" (větší náklon kytary)
  • Někde v téže sekci snížit Miss Volume na 0%, aby nehrál nástroj, když nehraje hráč

A další tipy:
  • Pokud se nenaučíte používat HOPOs, tak v jejich možnostech přepněte druhou a třetí volbu na "FoF". Ale nedoporučuju to. Lepší je si na HOPOs zvyknout, protože pak máte při hraní daleko lepší "feeling" :-).
  • Když jsem mod nainstaloval, tak se mi hra začala ukrutně sekat. Smazal jsem si tedy .INI soubor s nastavením (ve Windows se k němu dostanete přes Start->Spustit->"%APPDATA%\fretsonfire") a znovu zapnul tytéž detaily. A šlo to bez potíží. Neptejte se proč :-).
  • Nehýbejte v nastavení s prioritou procesu, pokud tomu nerozumíte! Když už s tím hnete a zmrší se vám celá hra (když to přeženete, zasekne se PC a jste v kýblu), pomůže opět vymazání .INI souboru.
  • Před instalací modu si stávající hru raději zálohujte. Ne každému se RF-Mod líbí a jinak se to dost blbě vrací zpátky.
No a na závěr ještě jeden obrázek z výše zmíněného nastavení (zvětšíte kliknutím):


(ne obrázku si můžete všimnout i modrého prstence u HO/PO, resp. Tappable notes)

neděle 2. září 2007

Originální DEANVD

Zkrátka jsem neodolal a objednal si z Británie placku s Darkplace. O disku samotném jsem opět napsal krátký článek na Page42, ale sem píšu proto, abych si zase trochu zaremcal :-).

Nejprve jsem měl totiž v plánu disk koupit na oficiálním Channel 4 Shopu, který provozuje internetový obchod Play.com. Obchod si neúčtuje poštovné a dováží skoro po celé evropě, ovšem Česká Republika na seznamu chybí. Tak jsem z různých poskrývaných koutů internetu vylovil jejich e-mailovou adresu (oficiálně dotazová adresa neexistuje), zeptal se, zda to sem umí doručit a oni mi po dvou dnech odpověděli, že umí. Tak jsem se jich dalším mailem zeptal, jak si to mám zařídit, protože registrační formulář nedovoluje nastavit Českou Republiku ve výběru zemí. Napsali mi, že to předali dál a že mám čekat 5-7 pracovních dní na odpověď. Tak jsem čekal zhruba dva týdny, aby se neřeklo, a sesmolil nový mail, ve kterém jsem se připomenul. Dostal jsem zpět informaci o tom, že do ČR nedoručují a že je to přeci vidět v tom seznamu :-). Tak jsem se na ně vybodl a s několikatýdenním spožděním jsem si disk objednal ze 101CD.com (za necelých 340 Kč), odkud posílají rovněž zdarma. Tady jsem se trochu bál, protože jsem o nich nikdy neslyšel, ale bylo to velmi rychlé (balíček dorazil přesně týden po objednání) a snadné (platilo se kartou :-)). Výhradu mám snad jen k tomu, že zásilka nepřišla doporučeně a pošťačka jí nechala jen tak koukat ze schránky. Asi si toho budu muset příště objednat víc, aby se to tam nevešlo :-).

neděle 29. července 2007

Frets on Fire podruhé

Z komentářů jsem usoudil, že budu mít právě dva čtenáře a navíc je mi jasné, že ani jednoho Frets on Fire nezajímají. Přesto vám nabízím něco k nečtení - tentokrát velmi stručně a v bodech.

  • Na http://www.fretsonfire.net/ se v sekci Tune Posting objevily linky na stažení již převedených skladeb (opět by bylo vhodné vlastnit originální disk) z nového sequelu Guitar Hero - Guitar Hero Encore: Rock the 80s. Tato hra vyšla pouze pro PS 2 (nikoli i pro XBox 360 jako předchozí titul) a je jakýmsi rozšířením druhého dílu. Plnohodnotného pokračování se dočkáme až v říjnu tohoto roku a já se už nemůžu dočkat, až si konečně zahraju s originálním ovladačem na kamarádově Nintendu Wii :-).
  • Příští verze hry Frets on Fire vyjde s českou lokalizací. Ta se však neudělala sama, nýbrž jsem jí udělal já. Jelikož nejsem kytarista a chtěl bych se vyhnout nějakému trapasu, byl bych rád, kdybyste češtinu před oficiálním vydáním vyzkoušeli. Stáhnete ji zde (soubor rozbalte do složky data ve složce hry). Autor hry mi bohužel stále neuvěřil, že defaultní font pro cizí jazyky neobsahuje ani zdaleka všechny evropské znaky, takže v balíčku přidávám i český font. Po jeho původu nebudeme pátrat, ale dá se sehnat i zdarma :-). Překlad byl původně psán bez diakritik, takže se můžete mrknout i na to, zda mi někde neuniklo nějaké písmeno při doplňování háčků a čárek. Vítám ohlasy zděšené i nadšené.
  • A dejte si bacha na uninstaller. Hrál jsem si se staršími verzemi FoF a uninstall mi zlikvidoval celou složku hry včetně skladeb a nahraných výsledků. No co - když to hraju podruhé od začátku, tak mám aspoň mnohem lepší výsledky :-).
A co vy - hraje vůbec někdo z vás?

pondělí 23. července 2007

Frets on Fire

Zatímco pro konzole vznikají každou chvíli nějaké originální a zábavné tituly, počítačová herní scéna už mnoho let stagnuje a najít v záplavě nudných a náročných her něco hratelného chce notnou dávku trpělivosti. Zábavné hry se už objevují prakticky jen v podobě konzolových konverzí, které byly ještě donedávna symbolem odfláknuté programátorské práce. Jenže té konverze se dočká jen málokterá hra a už vůbec se jí nedočkají počiny, které jsou nějakým způsobem originální. Musí tedy nastoupit nezávislí vývojáři.

Já osobně vím o třech počinech nezávislých týmů, které se snaží nějakým způsobem napodobit konzolové tituly a přivést je na PC. V jednom případě se jedná o lehkou a poměrně nedostačující inspiraci předlohou (de Blob vs. Katamari Damacy), ve dvou zbývajících už se jedná o poměrně přesné předělávky. Fenomén taneční hry DDR nebudu nijak rozebírat, tato zábava má u nás dostatečně silnou základnu, ovšem jiná hudební hra - Guitar Hero - je tu neprávem přehlížena. Ke změně přispívá jistý Sami Kyöstilä, který k mé obrovské radosti vytvořil velice kvalitní a zábavnou variaci právě na kytarový "simulátor" Guitar Hero. Ta nese název Frets on Fire a je pod licencí GPL (a tudíž zcela zdarma, včetně zdrojových kódů) k dispozici pro platformy Windows, Linux a Mac OS X a je snadno modifikovatelná - vzhled celé hry se dá celkem zásadním způsobem měnit. Vysloveně nadšen jsem byl i z toho, kterak autor dokázal obstojně nahradit originální kytarový ovladač prachsprostou klávesnicí. Chce to trochu sebezapření a tolerantní přihlížející, ale na tu klávesnici se opravdu dá hrát jako o život :-).

Chcete-li vědět, o čem to sakra píšu, tak hra vypadá takto a hraje se tímto způsobem.

Hra je stále ve vývoji (v době psaní článku byla k dispozici verze 1.2.451), takže má určité drobné mušky (např. trošku utíká text v lokalizovaných verzích a na jedom místě hra poměrně ráda padá), ale můžeme věřit, že je autor napraví. Samotný balíček obsahuje pouhé tři skladby a jednu další si můžete stáhnout přes odkaz na oficiálním webu, ovšem hra má v zahraničí opravdu silnou uživatelskou základnu a prakticky každý den chrlí nové zpracované skladby. Potíž je pouze v tom, že to bývají skladby nejvyšší obtížnosti, ke které se já asi dopracuji až za mnoho měsíců (pokud vůbec). Stěžejním zdrojem skladeb všech obtížností jsou pak oba díly Guitar Hero. Stačí dát do mechaniky DVD konzolové hry a ve hře spustit import. Skladby se dají na internetu bez problémů sehnat i v převedené podobě (např. tady a tady), ale mějte na vědomí, že je nesmíte použít, pokud nevlastníte originální hry (a nejsem si zcela jist, jestli je to legální i za těchto okolností - rozhodně je to však morálně omluvitelné :-)).

Pokud jste opravdu zatoužili hru zkusit, tak se hlavně nezalekněte původních neúspěchů. Pokud nemáte žádné zkušenosti s kytarou (stejně jako já), bude vám ze začátku činit slušné problémy i nejlehčí obtížnost. Já jsem se za necelé dva měsíce dopracoval teprve k tomu, že jsem schopen některé skladby zahrát na střední obtížnost (u songů z GH je to třetí ze čtyř), takže je to jen na vaší trpělivosti a na tom, jak dlouho vás hra bude bavit. Já osobně jsem u žádné freewarové hry nevydržel tak dlouho a nejsem si jist, jestli mě takovou dobu bavila i nějaká hra komerční.

Tip: Pokud usoudíte, že už je pro vás obtížnost Supaeasy příliš ponižující a Easy už zvládáte dobře, doporučuji navštívit Wikipedii, nalistovat playlisty Guitar Hero (1, 2) a hrát skladby postupně - od první až k poslední. Jsou tam totiž seřazeny podle obtížnosti a pokud chcete přejít na nějakou vyšší, tak je toto pořadí naprosto nezbytné. Jo a skladby z dvojky začněte hrát až tak po dokončení Return of the Shred z prvního dílu, protože dvojka jako taková je výrazně těžší.

Specialisté na Vaší straně

Pohnutkou k založení blogu mi sice bylo něco trochu jiného, ale tohle byla taková poslední kapka. Mé připojení k internetu je totiž něco, o co se prostě musím podělit.

Pokud si chcete přečíst mé hudrování plné technických tlachů, tak vesele pokračujte. Pokud se chcete dostat k jádru příspěvku, skočte na poslední odstavec :-).

S nedávným stěhováním přišla hromada různých starostí a řada z nich stále ještě není vyřízena, ovšem internet musel být vzhledem k mým zájmům zaveden dříve, než jsem se sem přistěhoval. Jak to tak na vesnicích bývá, když už internet seženete, tak za to taky pořádně zaplatíte. Buď si můžete vybrat některý z pomalejších tarifů O2 (jelikož zdejší kabeláž ty rychlejší nedovolí), které jsou už samy o sobě drahé a krvavě limitované a navíc si k nim MUSÍTE pořídit tarif pro pevnou telefonní linku (a to ještě nesmí být ten nejlevnější), anebo se obrátíte na nějakého mikrovlnného providera, který bývá zpravidla pro danou lokalitu jediný a tudíž si může nasadit ceny a podmínky, jaké se mu zalíbí.

Zdejším poskytovatelem je Česká informatika, která nabízí WiFi připojení od 256 do 1024 kbit/s. Už to samo o sobě je pro člověka z města docela síla, neboť jsem byl zvyklý na 4 mbit/s od Karnevalu. Tady však navíc nemám veřejnou IP adresu, což sráží veškeré výměnné sítě do nepoužitelnosti, linka je vybavena tzv. QoS, což v praxi znamená, že ten zaplacený megabit si můžete vychutnat tak akorát na prohlížení internetových stránek, protože jakmile opustíte vody webu, padá rychlost zhruba na polovinu a rázem mají prioritu všichni ostatní uživatelé na stejném uzlu (ono je to připojení totiž navíc agregované, takže objednaná rychlost je takovým vytouženým maximem, nikoli garantovaným minimem, jako tomu bylo u Karnevalu). Jedinou příjemnou vlastností byla absence FUP (datového limitu), která však byla ihned po přestěhování zrušena i u Karnevalu (ano, každý občas mívá smůlu). Ovšem po rozhovoru s providerem jsem se dověděl, že to s tou absencí není tak horké, protože když prý dostanu nějaký stahovací záchvat a dám si třeba 5GB za den (to se mi ale nestává, nepatřím k "šíleným stahovačům", jak mě provider při prvním rozhovoru nazval), tak mi až zhruba do půlnoci rychlost zatraceně ukrojí. No a poslední radostí budiž komunikace s poskytovatelem. Vzhledem k absenci veřejné IP adresy jsem se s dotyčným domluvil na tzv. přesměrování portů (netechnikům musí stačit informace, že by mi tento krok prakticky zcela vynahradil ztrátu veřejné adresy). Když jsem si řekl o poměrně zanedbatelný interval 20 portů (což mi pro 4 počítače připadá celkem přiměřené - řekl jsem si i o porty v hodnotách přes 15000, abych neomezoval ostatní uživatele), tak se provider zděsil a se značnou neochotou mi kývnul alespoň na poloviční počet. Že prý mu to mám napsat emailem a on mi porty přesměruje. Napsal jsem mu tedy e-mail a týden nebo dva čekal na odpověď. Ta se nedostavila a proto jsem napsal e-mail znovu. Už to možná bude týden a stále nic. Rozhodl jsem se tedy, že mu opět zavolám. Laskavý hlas Vodafonu mi však sdělil, že dotyčné číslo již neexistuje a já tudíž můžu tak akorát čekat na fakturu a doufat, že tam nějaký kontakt bude. Toliko ke kvalitě služeb.

No a teď přichází pointa tohoto příspěvku a tou je oficiální web České informatiky:



Vážení návštěvníci. Přímo před sebou vidíte neotřelý design plný vkusně volených barev a čisté grafiky. Pozvednete-li hlavu, spatříte unikátní titulek okna, který doplňuje celkovou koncepci díla. Ve střední části uvidíte výhodnou cenovou nabídku, nad kterou můžete ve volném čase libovolně kroutit hlavou. Postoupíte-li chodbou dále, spatříte pozoruhodný interiér, který je tvořen flashovým objektem, který se rozprostře po celé ploše Vašeho zorného pole. Trpí-li vaše turistické oči nízkým rozlišením, máte veliké štěstí, neboť bude cenová nabídka tak malá, že na ni vůbec neuvidíte. Kontakty nehledejte, nabízíme pouze mailovou adresu, na kterou nikdo neodpovídá. Tímto prohlídka končí, u výstupní brány si můžete zažádat o navrácení vstupného.

Blog založen

Už i já jsem podlehl té obludné mánii kolem blogování. Stalo se tak z toho prostého důvodu, že sem tam člověk narazí na něco, o co by se chtěl s někým podělit, ale spamování duskusních serverů a contact listu na ICQ není zrovna tou nejvhodnější cestou. Nelze tedy předpokládat, že bude tato stránka trpět nějakým zvýšeným provozem, ale možná se zmůžu na nějaký jeden záznam týdně. Takže koukejte tento web pozorně sledovat, aby vám neunikla nějaká kravina, která mi zpestřuje jinak zoufale nezajímavý život ;-).