Senzorické schopnosti HTC Touch Pro2

Tentokráte nečekejte žádné užitečné informace, píšu tenhle blogpost jen tak pro radost, protože mě některé funkce nového geekphonu neustále fascinují. Senzorem rozumíme zařízením, kterým je přístroj schopen vnímat své okolí. Většina dnešních telefonů obsahuje senzory tři. Mikrofon, membránová tlačítka a fotoaparát. Teď počítejte se mnou, kolik jsem toho našel na Rhodiu.

1. Mikrofon samozřejmě nemůže na žádném telefonu chybět. Můj má dokonce dva. Jeden pro běžné telefonování, ten je umístěn na spodní straně přístroje. Druhý je na pravém boku - při běžném volání zaznamenává ruchy okolí, které jsou následně odstraněny ze signálu hlavního mikrofonu, a druhá strana vás tak slyší co možná nejčistěji. Pokud telefon při hovoru položíte na stůl, slouží jako hlavní pro hlasitý odposlech.
2. Membránová tlačítka jsou zde také, ale jak jsem již řekl v minulém článku, v zavřeném stavu je jich málo. Vyjma jednoho nalezneme pouze tlačítka povinná pro specifikaci Windows Mobile. Ovládání hlasitosti, dvě sluchátka ("červené" spojené s návratem na pohotovostní obrazovku), tlačítko Start, tlačítko Zpět, a vypínač (krátký stisk vypíná display, dlouhý se dotáže na úplné vypnutí). Zajímavý je jen vypínač mikrofonu na zadní straně, sloužící hlavně pro hlasitý odposlech (funguje i při hovoru u ucha, ale je to zbytečné - spíše použijete tlačítko na displayi). Bohužel chybí spoušť fotoaparátu, což mě docela mrzí. Jakékoli ztráty ale kompenzuje velká vysouvací hardwarová klávesnice. Jak už jsem zmínil v dlouhém článku - rozhodně nejlepší mobilní klávesnice, na které jsem měl kdy tu čest psát.
3. Pokud se to vůbec sluší zmiňovat, telefon reaguje i na samotné vysunutí klávesnice. To ji jednak aktivuje (popř. podsvítí), a dále se přepne telefon do režimu landscape, a zobrazuje všechny aplikace na šířku. To je ale ovšem dosti samozřejmost, telefony s vysouvací klávesnicí to umí odjakživa. Podobně umí telefon reagovat na vytažení dotykového pera. Netuším sice proč, ale je pravda, že některé aplikace toho umí využít jako ovládacího prvku. Telefon sám reaguje rozsvícením. Nicméně na sérii HTC Touch se stylus prakticky nevyužívá. Snad leda při hodně dlouhém browsení po internetu.
   
4. Fotoaparát je také zdvojený. Na zadní straně je hlavní 3.2mpx fotoaparát, který slouží pro většinu fotografií a záznam videa. Nabízí autofocus a touchfocus (prostě tapnete na display, a tam se zaostří), zoom je samozřejmě pouze digitální. Kvalita fotografií věru není zázračná, a jen potvrzuje mou nedůvěru v kamery v mobilech. Nicméně pro potřeby dokumentační a momentkové postačí. Fotografování není mým koníčkem. Kamera na přední straně má pak tradiční VGA rozlišení a slouží pro videohovory a autoportréty.
5. I dotykové senzory najdeme dva. Primární je samozřejmě obrovský odporový display se skutečně ideálně volenou citlivostí. Objektivně bych měl nepřítomnost kapacitní vrstvy hodnotit záporně, leč musím uznat, že mi možnost občasného využití stylusu nebo třeba dotyk přes tričko, když mám mastné ruce, vyhovuje daleko víc, než nutnost použití prstu, byť preciznější. Dotykovým senzorem je i zoomovací proužek mezi tlačítky a displayem. Ten povětšinou leží ladem. Použijete ho při fotografování, v Google Maps nebo při označení výřezu u fotografie kontaktu. V prohlížečích fotografií a internetu je sice podporován, ale v obém použijete spíše dvojité poklepání prstem na konkrétní místo. Je to rychlejší a přesnější.
6. Prvním zástupcem méně tradičního hardwaru je světlocitlivý senzor skrytý poblíž signalizačních diod. Ten slouží k regulaci podsvícení displaye a klávesnice. Display tak ve tmě svítí jen na nezbytné minimum, aby zbytečně neoslňoval, na přímém slunečním světle pak svítí na plný výkon, aby se obrazovka prosadila. Klávesnice za světla nesvítí vůbec, prosvětluje se pouze v noci. Což je asi dost dobře, protože se kolega s T-Mobile G1 o bílém podsvícení světlých tlačítek nevyjadřoval zrovna nadšeně :-). Za přirozeného světla funguje senzor skvěle, za umělého je trochu méně přesný. Doma si toho ani nevšimnete, ale když jsem s "otevřeným" telefonem v ruce procházel kolem obchodů v nákupním centru, klávesnice u každých dveří zhasla, a u každé zídky se zase rozsvítila :-).
7. Zařízení obsahuje i dvouosý gyroskop. Kromě využití ve hrách, kde si můžete do sytosti blbnout s nakloněnou rovinou, nebo předstírat otáčení volantem (v mobilní verzi NFS: Undercover), má i využití praktická. Ve vybraných aplikacích stačí telefon otočit naležato, a obsah se automaticky přepne do landscape. Aplikací však určitě mohlo být vybráno více. Během hovoru pak dokáže poznat, kdy leží telefon břichem dolů, což se hodí ve spolupráci s dalším bodem tohoto článku.
   
8. Málo obvyklý je i tzv. proximity sensor, tedy senzor vzdálenosti. Ten se používá během telefonování. Dáte-li telefon k uchu, vypne se display, a vy tak máte jistotu, že nemačkáte tlačítka hlavou. Položíte-li telefon na stůl, dokáže pak spolu s gyroskopem toto rozpoznat, a automaticky se zapne hlasitý odposlech. Tuhle featuru žeru, a ano, vím že už jsem ji zmínil :-).

Takže pokud počítám dobře, máme tu 8 různých senzorů, z nichž čtyři se vyskytují hned dvakrát. Tedy 12 celkem. Computer geek se raduje, lajk si ťuká na čelo :-).