Česká informatika (Unet) - zkušenosti

O této pakáži už jsem tu kdysi psal, ale to bylo motivováno hlavně rozčarováním nad manýry lokálních providerů, protože jsem byl z města zvyklý na internet o pár řádů lepší a současně levnější. Služby České informatiky (v zastoupení pana Hrnčíře) byly totiž čím dál horší, a byl bych rád, kdyby se tento článek zaindexoval do vyhledávačů (proto ten blbý titulek), aby případní zájemci věděli, do čeho nemají jít. Než přejdu k textu samotnému, ještě se hodí upozornit, že služby České informatiky jedou na síti Unet, a já měl být názory jeho uživatelů důrazně varován.

Problémů s Hrnčířovým připojením byla celá řada. Nejprve to byla pofidérní rychlost (na zaplacenou se nedostanete nikdy - max. na pár sekund), neschopnost přesměrovat porty, čímž by se dala do jisté míry kompenzovat absence veřejné adresy, a v neposlední řadě neschopnost dodat smlouvu. Internet jsem měl více než rok, a smlouva dodnes nedorazila, jedna čtvrtletní faktura však ano (řádně jsme ji uhradili). Porty samozřejmě taky nikdo nepřesměroval (ač mi po mnoha týdnech urgencí napsal, že je hotovo), a problémy s rychlostí přečkaly i do nových tarifů.

Rychlost je totiž hlídána zvláštně fungující QoS (Quality of Service), která vám nechá zhruba zaplacenou rychlost jen do doby, než se kontinuálně přenesou přibližně 3MB dat. Pak rychlost padá na cca 40%, a drží se tam, dokud se přenos nepřeruší (např. se dokončí stahování). Megabit jsem tedy fakt nikdy neviděl. Kolem Vánoc 2007 navíc začaly obrovské problémy se stabilitou. Vysílače Unetu měly totální výpadky v řádech desítek sekund až minut několikrát do hodiny, a stáhnout něco nad 5MB bylo obtížné, 20MB bez navazování zhola nemožné. Tou dobou jsem si opět začal stěžovat (poté, co jsem komunikaci o portech dávno vzdal), a Hrnčíř si oblíbil nezvedání telefonů (které naštěstí občas porušil). Než se na to přišel osobně podívat, uběhlo několik týdnů, spustil na mém počítači ping, usoudil, že je vše v pořádku, a odjel domů. Samozřejmě se nic nezměnilo, tak jsem ho po nějakých dvou týdnech dostal zase zpátky, kde dělal na půdě ping Seznamu asi tak dvě hodiny, načež pootočil anténou a odjel domů. Od té doby výpadky trvaly dodnes, ale byly natolik krátké, že nepřerušovaly stahování - akorát se každou chvíli musela stránka načítat na dva až tři pokusy. Na to se dá jakž takž zvyknout (zvlášť, když nechodí faktury), ale co jsem opustil kolej, začala mě zase žrát ta rychlost.

Podíval jsem se na tarify České informatiky, a objevil, že od ledna běží dvojnásobná rychlost za stejnou cenu. Nám to samozřejmě nikdo nezapnul, tak jsem asi 6 týdnů urgoval. To v praxi znamená, že mi Hrnčíř zvedl telefon třikrát (asi se nepodíval na display). Po třetím telefonátu rychlost přepnul, ale řekl mi, že jejich připojení v naší obci už nespadá pod ně, ale nově pod jinou firmu, kterou zatím nebudu jmenovat, abyste si zbytečně na základě negativního článku neasociovali špatný dojem. Dal mi kontakt na člověka, se kterým se mám spojit, a zajistit si stejné finanční podmínky, jaké nabízí Česká informatika. Jelikož po navýšení rychlosti dostala stabilita neuvěřitelně na prdel (odeslat formulář bylo zhola nemožné, za což dávám vinu opět DNS od Unetu - jak delší příspěvky na diskuzáky, tak i listování, nastavování filtrů ve vyhledávačích, nebo nedej bože odeslání příspěvku či komentáře na blog - to vše se nedalo - spojení se vždy přerušilo a civěl jsem na bílou stránku; rovněž odezva internetu byla katastrofální - někdy trvalo navázání přenosu i toho sebemenšího souboru mnoho desítek vteřin - naprostá lahůdka pro aktualizaci webů na FTP a načítání videí na YouTube), napsal jsem tomu kontaktu, a od toho jsem se dověděl, že Hrnčíř lhal. Dotyčná osoba nezná Českou informatiku, nezná žádného Hrnčíře, a nikdy v historii jejich firmy nekoupili konektivitu nebo klienty od jiné společnosti. To mě rozzuřilo do běla, tak jsem opět volal Hrnčířovi - nechával jsem telefon opakovaně zvonit třeba i deset minut, volal jsem několikrát denně. Nikdy to nezvedl. Zjistil jsem si tedy číslo na jeho soukromou pevnou linku. Když zjistil, kdo volá, beze slova zavěsil, a napsal mi SMS, ať ho okamžitě přestanu otravovat (ano - otravovat), že nemá s naším internetem nic společného. Odeslal jsem mu několik SMS s vysvětlením situace, ale nikdy neodpověděl. Dal jsem zase vědět druhé firmě, a pánovi asi nebylo moc příjemné, že takové služby dává za vinu jim, tak si vzal na Hrnčíře číslo. Večer telefon nebral, druhý den už ano, a řekl mu, že prý nikomu žádné číslo nedával. Game over.

Už jsem to tedy vzdal, domluvil se s tím druhým člověkem, a hned jak jsem byl doma, abych mohl vpustit technika, sjednali jsme přechod na jejich služby. Nový internet - od firmy Topnet - mám asi dvě hodiny, a frčí dvěma megabity na obě strany, odezva je svižná, a to dokonce za nižší cenu. To, že mají 30GB limit je naprosto irelevantní, protože u České informatiky nebylo vůbec možné takový objem dat stáhnout. Krom toho se prý bude FUP navyšovat. Od technika jsem navíc zjistil, že Hrnčíř tu provozoval rádoby-2mbit na 2,4GHz vybavení, přičemž Topnet na takové zařízení raději nedává víc než 512kbit. Bezdrátovým sítím nerozumím, ale viděl bych problém tam, protože předpokládám, že použití 5GHz techniky od mbitu výš má u ostatních firem nějaké opodstatnění. Zatím jsem tedy maximálně spokojen s Topnetem (i když je to samozřejmě chvilka; kdyby nastaly podobné problémy, tak se v rámci objektivity ozvu), a můžu všem doporučit, aby se Hrnčířovi a České informatice vyhnuli obrovským obloukem. A snad raději i tomu Unetu, protože i když teď má v dané lokalitě jiného partnera, jsou to pořád jejich vysílače - a packety procházely klidně hned čtyřmi, aby se to mělo lépe kde podělat.