Grand Theft Auto IV

Kolem série GTA bylo vždycky hodně humbuku. Ať už kvůli její úžasné hratelnosti, nebo kvůli podivným existencím, kterým v akční gangsterské hře vadí sprostá slova a násilí. Čtvrtý díl však vzbudil nečekaný rozruch po vydání počítačové konverze. Verze pro PC je totiž technicky natolik zprasená, že až na pár světlých výjimek rozdělila hráčskou obec na rozzuřené zákazníky, kteří hru zcela zatratí a fanatické obdivovače, kteří dělají, že žádné nedostatky nevidí. Těžko hledat nějaký střed - já se tedy k této trošce přidám v tomto dosti dlouhém blogpostu.

Kapitola vizuální a hardwarová
Začněme tou stokrát omletou částí, kdy GTA nahrává první jmenované skupině. GTA je na dnešní "nextgenové" poměry dost hnusně vypadající hra. Ač se mi velice líbí všechno kolem herních aut (realisticky se lesknoucí lak, vzorky na pneumatikách, tříštivé sklo, škrábance po kontaktech s okolím, muchlání plechů na sto způsobů, atp.), vše ostatní mi brání považovat GTA za hru s hezkou grafikou. Nenadchnou mě rozplizlé textury na domech či ve tvářích, postupně se zjevující keře a světla z lamp (o tom více později), igelitová voda, chybějící antialiasing, a už vůbec ne ten příšerný dithering. Dá se říct, že nebýt právě jeho, grafická stránka hry by mohla vypadat dočista jinak (a také bychom mohli předpokládat, že by se nemalá část výkonu přenesla z CPU na grafickou kartu). V současném stavu jsou tak nejen všechny stíny rušivé a pixelovaté (to mi vadilo už na screenech hráčů, kteří byli z grafiky nadšeni; extrémně ošklivě vypadá stín vržený na tvář herní postavy, kdy se prostě poďobe černými tečkami), ale také objekty s horší viditelností se upravují právě ditheringem! Ve výsledku se vám v dálce objeví pár pixelů, ty se postupně dokreslují v divně děravý keř (jaképak zamlžení - buď je pixel vidět zcela nebo vůbec), a když už jste dostatečně blízko, máte před sebou epesní křoví s nevalnou texturou. Ostatně dalo by se to považovat za únosné, kdyby se tu skutečně jednalo o nějakou dálku. Problém GTA je v otřesné optimalizaci, kdy každých pár metrů vzdáleného vykreslování sníží rychlost hry dosti zásadní měrou. Musíte si tak najít míru, kdy se hra ještě hýbe. Na svém počítači jsem tak při nastavení, které hraje více na výkon než na vzhled (dává mi to kolem 40 FPS a jen velmi výjimečně krátkodobě padá až k 29 - považuji to za rozumné, protože hra bude škaredá i při maximálním nastavení, na které dnes stejně nemáme počítače, tak proč si nevsadit na plynulost), v poslední misi narazil na fajnový moment, kdy se mi pod koly motorky začal zjevovat barel asi tak vteřinu před tím, než jsem na něj najel, spadl z motorky a po dosti dlouhé přestřelce prohrál a šel si to dát znovu. Když jedete parkem, taky není nic pěkného, když vám pod koly začnou růst keře. Optimalizace vykreslování se hodně zlepšila s patchem 1.0.2, ale ani tak se nemůžete v draw distance (nastavuje se zvlášť právě pro hranici ditheringu a pro detaily jakými je světlo, stín, průhledná skla, předměty které nejsou budovami, či podobné "drobnůstky") příliš rozšoupnout. Tolik pro stranu kritiků.

Strana fanatická se rozplývá nad tím, že jim to vůbec jede (třeba při 25 FPS), a už od prvního ohlášení tvrdí, že hra vypadá lépe než Mafia II. To je tvrzení naprosto absurdní už od prvních obrázků, ale vymlouvejte jim něco. Na oslavování Mafie však zatím vůbec není čas, protože hra ještě vůbec nevyšla, a ke cti Rockstaru je třeba dodat, že GTA šlo na trh cca o 2 roky dřív, než můžeme českého konkurenta vůbec očekávat. Dále jmenovaní tvrdí, že podobná hra je navzdory svému vzezření natolik HW náročná proto, že máte k dispozici celé město, mnoho aut a chodce. To je maximální bullshit, protože celé město (v San Andreas dokonce stát), fůru aut, a obdobně "inteligentní" chodce jsme viděli už v předchozích dílech, které bez keců fungovaly i na největších šlupkách. Pokud by to mělo záviset na jejich náročnější grafice, musela by dle mého soudu dostávat nálož grafická karta, nikoli procesor. A beztak to hezky nevypadá, tak co. Kdybych měl já ke grafice GTA kromě těch aut zmínit ještě něco pěkného, tak celé město vypadá docela dobře z dálky (ze člunu z moře, popř. z helikoptéry), kdy ho kazí především chybějící antialiasing, jinak se dost věcí ztratí. Plus se mi líbí výbuchy a k nim příslušný kouř.

Kapitola herní a příběhová
Když se podaří hru nastavit tak, aby se hýbala, začne se ukazovat příjemnější stránka. GTA mělo vždy výbornou hratelnost, a ani čtyřka není výjimkou. Bývá jí sice vytýkáno velké omezení možností oproti předchozímu San Andreas, ovšem v SA to bylo právě příliš mnoho možností, co mi nakonec hru zevšednilo natolik, že jsem ji poprvé vůbec nedohrál. Člověk prostě pořád tak nějak chodí a dělá blbiny, až ho to přestane celé bavit. Při druhém hraní San Andreas jsem ptákoviny typu basketbal, seskoky padákem, posilování, obíhání nemovitostí, či pseudorandnění (takové ty jízdy po ghettu, kdy vy řídíte, a partnerka střílí po ostatních gangstas ;-)) zcela vynechal, a hra mě bavila mnohem víc. Opuštění utahaných stealth misí ve čtyřce jsem dokonce velmi uvítal. Jsou to většinou spíše věci, které se vyjímají v recenzích, než vítané herní prvky. Co však musím uznat je to, že ze čtyřky vyjma podobných věcí poněkud zmizela i hravost. Vzpomínám na létání vrtulníčkem po stavbě, honičku na čtyřkolkách, strašení chlápka přivázaného ke kapotě rychlého vozu, létání v letadle nízko nad zemí, střílení z boku vrtulníku, atp. V novém díle je trochu atypické snad jen zastavení policejního transportu uprostřed tunelu. Nicméně jinak si na rozdíl od mnoha dalších hráčů na mise stěžovat nemohu. Na poměry střílečky mi připadají poměrně pestré, a během hraní jsem se vůbec nenudil. Hodně tomu pomáhá i možnost překonávat dlouhé vzdálenosti taxíkem, díky čemuž hra neztráci dynamiku. Docela protifrustrační jsou i automatické savy, možnost hrát misi po neúspěchu znovu, aniž byste se museli vracet na místo zadání, nebo třeba ponechání zbraní po odchodu z nemocnice (když vás "zabijí"). Nově existuje ve hře v poslední době populární možnost krytí se za předměty a střelba naslepo, což je sice nereálné, ale zato efektní, a pomáhá to udržovat obtížnost na rozumné mezi. Za překážky se hojně kryjí i soupeři, nicméně jsou to trochu idioti, takže je spíše pravděpodobné, že vás nepříjemně překvapi chlápek s brokovnicí schovaný za krabicí, než že by se efektivně bránili vaší palbě.

O příběhu bohužel moc promlouvat nebudu. Díky způsobu, jakým GTA nabízí mise, se stal časem poněkud roztříštěným (přeskakujete od jedné linky k druhé), a já ho zhruba v polovině přestal sledovat. Toho jsem ke konci litoval, protože jsem začal dostávat různé varianty dalšího postupu, a svá rozhodnutí jsem založil výhradně na náhodě. A protože jsem používal pouze autosave, nemám teď možnost se před jednotlivá rozhodnutí vrátit a zkusit si odlišné varianty příběhu (zejména finále). Teď je mi to líto, protože větvený příběh považuji za zajímavý přínos. Nu což - někdy si to zahraji znovu a budu chytřejší. Dovolím si jen jednu reakci na Case - psal, že si postavy v příběhu stále stěžují na svou chudobu, i když konto je poměrně tučné. Má zkušenost je odlišná - díky poměrně neefektivnímu nakládání s municí jsem byl na rozdíl od všech předchozích dílů neustále na štíru s penězi, a do poslední mise jsem sice nakráčel se slušným arzenálem, ale za to se třemi stovkami na účtu. Když to srovnám s miliony ve Vice City a desítkami milionů v San Andreas... Asi je to spíše o tom, jak kdo tu hru hraje.

Ještě zmínim jednu věc, která mě zaskočila. Velká síla předchozích dílů byla ve freeplayi po dokončení hry, kdy si hráč z našetřených milionů koupil obrovský arzenál, někam se schoval, a ve velkém likvidoval policisty a vojáky, odlétával helikoptérami, odjížděl tanky, atp. Tady je to celé zazděné tím, že jednak nemáte prachy, dále postava neudrží zrovna moc munice (25 granátů a 8 raket vás dlouho proti tankům a vrtulníkům neochrání), a také je to do krámku se zbraněmi vždycky krapet z ruky a nákup je kvůli neskočitelným animacím dost pomalý. To mě zaskočilo hodně - hodinové sestřelování policejních helikoptér patří mezi oblíbené kratochvíle nejednoho hráče GTA. Tady se po dohrání musíte spokojit třeba se hrou na nájemného vraha, kdy vždy dostanete jak konkrétní cíl, tak i zbraň a neprůstřelnou vestu, a policie si vašeho konání sotva všimne. Má dost práce s tím, aby vás sledovala, když na závorách nezaplatíte mýto.

Shrnutí
Tentokrát se pokusím v závěru příliš nerozkecat. Navzdory technické hrůznosti si skutečně dovolím GTA IV označit za dobrou hru. Jakmile se vám ji podaří rozhýbat (což není hned, protože nastavení se může jevit v jedné situaci jako dostačující a v jiné už jako nesnesitelně náročné), už má skoro vše, co bych od podobné hry chtěl (zvláště dokud hrajete příběhové mise). Jenže se pořád jedná o jedinou hru, kterou jsem u sebe zatím nerozjel na plné detaily, nemůžu doporučit její koupi za současnou krabicovou cenu. Za 1200 mně osobně nestojí. Zvažte koupi na Steamu, a nebo prostě chvíli počkejte.