Před časem dal Rimmer na svůj web zmínku o tom, že se zúčastní letošního ročníku básnické soutěže zvané Slam poetry. A protože si vybral regionální kolo v nedalekých Pardubicích a navíc slíbil, že budeme moci svobodně bučet, dal jsem dohromady tříčlennou skupinku potenciálních porotců a zorganizoval výlet do města, kde mají cyklisté blikače na klobouku, a na koloběžkách se jezdí ve dvou. Den před odjezdem se na tvrdé jádro nabalili další tři výletníci, a v den odjezdu se odrolilo samo tvrdé jádro. Nakonec jsme tedy jeli v pěti lidech, a vzhledem k obvyklé (domnělé?) účasti na regionálních kolech jsme tak chtěli v publiku vytvořit většinu, aby se to Rimmerovi lépe vyhrávalo.
Nakonec jsme byli rádi, když jsme si měli vůbec kam sednout. Účast byla hojná, a jen účinkujících bylo dokonce 11. Krátce poté, co jsme se usadili ke stolku k Rimmerovi a jeho sestře, losovali jsme si o porotcování. Od našeho stolu vzešli losováním porotci hned dva, a další se přihlásil na jednu ze dvou dosud nevylosovaných pozic. Tato přesila se nakonec ukázala jako nadbytečná.
Hned první soutěžící (Váňa - v Pardubicích nakonec skončil na druhém místě, a nevyšel mu tak ani druhý regionální pokus) nasadil dost vysokou laťku, a bylo zřejmé, že večer bude stát za to. Skoro všechna vystoupení se nesla v humorném duchu (i když občas to byl humor dost černý), a bylo to tak dobře, protože ti ostatní silně pohořeli. Mohli jsme za to i my, neboť se jedna z častějších návštěvnic nechala slyšet, že jsme nejtvrdší porota, jakou kdy na Slamu viděla. Ale nebudu dávat vysoké známky, když mě nějaký poéta k smrti nudí, že jo.
Rimmer sklidil hned v prvním kole několik bouří smíchu - v jedné se dokonce ztratil závěrečný gong, a on tak nevědomky o pár slov přetáhl, načež se ještě někdo od baru domáhal prodloužení výstupu. Následovala vystoupení dvou soutěžících slečen (jedna z nich se po zásluze umístila na bronzové příčce), a přestávka před druhým kolem.
V druhém kole už jsme byli v publiku poněkud rozjívenější, soutěžící s námi klábosili, a mělo to daleko větší šťávu. To se opět vyplatilo u humorných vystoupení, zatímco ostatní ostrouhali. Jeden srdceryvný výstup přišel kupříkladu hned po Rimmerově druhém kole (kdy sklízel od poroty desítky a devítky), a setrvačnost mě nutila se tlemit ještě po celý následující emocionální přednes. S dalšími soutěžícími přibývalo odvahy a ubývalo textilu, a po Váňovi v trenkách a rozepnutých kalhotách už se jen čekalo na vyhlášení. Byli jsme všichni napnutí, neboť byla první dvě místa naprosto zřejmá už asi půl hodiny, ale stejně jsme si na to počkali. Se vší slávou tedy zvítězil Rimmer, a mohl se radovat ze svého nového linkovaného bločku. Ostatní dostali jenom nějakou blbou knihu.
Podstatné je, že teď postupuje do brněnského finále, a já vám prostě nemohu než doporučit sobotní výlet do klubu Fléda. A pokud tam nemůžete, tak si ty výmluvy nechte, a koukejte přijet. A nebo aspoň příští rok na nějaké to regionální kolo. Fakt to stojí za to.
Hned první soutěžící (Váňa - v Pardubicích nakonec skončil na druhém místě, a nevyšel mu tak ani druhý regionální pokus) nasadil dost vysokou laťku, a bylo zřejmé, že večer bude stát za to. Skoro všechna vystoupení se nesla v humorném duchu (i když občas to byl humor dost černý), a bylo to tak dobře, protože ti ostatní silně pohořeli. Mohli jsme za to i my, neboť se jedna z častějších návštěvnic nechala slyšet, že jsme nejtvrdší porota, jakou kdy na Slamu viděla. Ale nebudu dávat vysoké známky, když mě nějaký poéta k smrti nudí, že jo.
Rimmer sklidil hned v prvním kole několik bouří smíchu - v jedné se dokonce ztratil závěrečný gong, a on tak nevědomky o pár slov přetáhl, načež se ještě někdo od baru domáhal prodloužení výstupu. Následovala vystoupení dvou soutěžících slečen (jedna z nich se po zásluze umístila na bronzové příčce), a přestávka před druhým kolem.
V druhém kole už jsme byli v publiku poněkud rozjívenější, soutěžící s námi klábosili, a mělo to daleko větší šťávu. To se opět vyplatilo u humorných vystoupení, zatímco ostatní ostrouhali. Jeden srdceryvný výstup přišel kupříkladu hned po Rimmerově druhém kole (kdy sklízel od poroty desítky a devítky), a setrvačnost mě nutila se tlemit ještě po celý následující emocionální přednes. S dalšími soutěžícími přibývalo odvahy a ubývalo textilu, a po Váňovi v trenkách a rozepnutých kalhotách už se jen čekalo na vyhlášení. Byli jsme všichni napnutí, neboť byla první dvě místa naprosto zřejmá už asi půl hodiny, ale stejně jsme si na to počkali. Se vší slávou tedy zvítězil Rimmer, a mohl se radovat ze svého nového linkovaného bločku. Ostatní dostali jenom nějakou blbou knihu.
Podstatné je, že teď postupuje do brněnského finále, a já vám prostě nemohu než doporučit sobotní výlet do klubu Fléda. A pokud tam nemůžete, tak si ty výmluvy nechte, a koukejte přijet. A nebo aspoň příští rok na nějaké to regionální kolo. Fakt to stojí za to.
4 komentáře:
Výborně se bavím :)))
Výborně se bavím :)))
(Tak je to lepší.)
To mě těší. Nemohl jsem se k tomu psaní vůbec dokopat.
Ovšem působí jako psáno velmi lehkou rukou.
Okomentovat