Původně jsem chtěl čekat, až u tohoto nového netbooku strávím více času, ale je mi zřejmé, že už teď mám dost materiálu na sáhodlouhý článek. Sepíšu tedy první zkušenosti, a pokud objevím něco převratného, nebo mě něco začne vytáčet, budu vydávat jakési kratší "rozdílové" příspěvky, které to uvedou na pravou míru. Dáme se tedy do díla.
Páni, tady je to ale malý!
Zejména pokud jste už používali klasický notebook, bude tohle první co vás napadne - uživatel desktopu s nějakou tou miniaturizací počítá spíš. Kamarád (který mi vždy všechno nové podobně pochválí) prohlásil, že jestli to nemá ženskou velikost, tak teploušskou určitě. Eee je opravdu mrňous, a to ještě hovoříme o 10" modelu - kupříkladu devítipalcové netbooky od Aceru už jsou na mě fakt moc malé. Možná bych mohl neznalým nastínit, co si dnes pod pojmem netbook představujeme. Jedná se zpravidla o devíti nebo desetipalcový notebook s nízkoodběrovým procesorem Intel Atom, plnou bezdrátovou výbavou, zato bez optické mechaniky. Dražší modely rovněž disponují disky typu SSD, které neobsahují mechanické části, a jsou tak plně odolné otřesům a méně energeticky náročné. Já se rozhodl raději pro klasický disk, neboť za stejný obnos nabídne řádově vyšší kapacitu, a navíc ze zkušenosti vím, že vydrží víc než se povídá. Netbooky mají samozřejmě o něco menší klávesnici, a především touchpad, k čemuž se ještě dostaneme. Vzhledem k tomu, jaký důraz je kladen na mobilitu, vidím stěžejní vlastnost netbooku ve výdrži baterie. To je ostatně důvod, proč jsem si místo vytouženého Dellu koupil Asus. K tomu se rovněž dostaneme později.
Obsah balení
Vedle samotného notebooku, malinké šestičlánkové baterie a manuálů které nikdy neopustí igelit, naleznete v balení také napájecí adaptér (vskutku miniaturní - dřív se k Eee dávaly veliké), semišové pouzdro na zip, hadřík z mikrovlákna na otírání lesklé šasi, a tzv. Recovery CD, které není do notebooku kam dát. V zásadě vše, co byste mohli potřebovat. Osobně bych rád u netbooků viděl přibalená i nějaká chrchlající pecková sluchátka, co stojí desetikorunu a uživateli mohou nejednou vytáhnout trn z paty. A vůbec - k netbooku přibalují Skype, mohl to být klidně úplný kabelový headset. Náklady minimální, radost nemalá. Zatím to nikoho nenapadlo, ale třeba budu právě já tím, kdo změní svět k lepšímu.
Display
Pro začátek zmíním hlavní klad. Eee 1000HE má matný display! Už jsem se bál, že se té lesklé hrůze nevyhnu, ale byl jsem mile překvapen. Ano, barvy nejsou zvýrazněné tím pseudo-HDR efektem, a ve srovnání tak vypadají poněkud vybledleji (pozoruji to třeba na zelené - nevím, jestli je to mým zvykem z lesklého monitoru, nebo fakt ujíždí trochu do žluta), ale zato teď ležím na balkóně v lehátku, a vidím co je na obrazovce. Stejně tak v autobuse nebudu při sledování seriálů odkázán na kontrastní titulky, a uvidím to i s obrazem. Prostě fantazie. Nejde mi do hlavy, proč se ty šílené glossy pořád vyrábí. Teď to horší - rozlišení 1024x600 věru není obrovské. Na seriály je to paráda, na internet je to trochu jiné. Mám ale poměrně minimalisticky nastavený Firefox, a nechávám si přetékající obrázky zmenšovat rozšířením Image Zoom, takže je ve výsledku dost dobře použitelné. Horší je, když narazíte na aplikaci s fixní velikostí okna. Třeba v nastavení VLC nevidím dole na potvrzovací tlačítka, a musím tedy nastavení ukládat pomocí enteru naslepo. Pro tyhle případy má Eee hardwarové tlačítko, kterým je možné display krátkodobě přepnout do stále dobře podporovaného rozlišení 1024x768, a to podle vlastních preferencí buď na autoscrollovací režim nebo na deformovaný obraz. Vedle tohoto a nativního rozlišení nabízí tlačítko také 800x600, což zřejmě v životě nepoužijete. Nicméně možná to přijde vhod, až Eee připojím k televizi a budu potřebovat poměr 4:3 - grafické ovladače Intelu nemám v malíku, mám v tomto zkušenosti jen s nVidií.
Klávesnice
Nebudu teď hledat to reklamní procentuální vyjádření, které může být dost dobře srovnáním s 12" notebooky - spokojme se s tím, že jsou klávesy téměř stejně veliké jako na některých klasických noteboocích. Někde se však šetřit muselo, a vyjma dost mrňavých kurzorových kláves si musím postesknout nad zkráceným levým shiftem. Mám dojem, že 1000H tímto netrpí, a je to na malinko delší zvykání. Na psaní jako takové si zvyknete raz dva. Bál jsem se těch plochých oddělených apple-like tlačítek, ale sžijete se s tím během vteřiny, tady nemůže být o nějakém zvykání řeč. Odpor kláves je zvolen příjemně, ale povšiml jsem si, že někdy mají tendenci ke zdvojení napsaného znaku. Zatím nedokážu vypozorovat okolnosti tohoto děje, možná se to stává ve chvílích, kdy mi Blogger ukládá psaní a trochu tak zbrzdí browser, možná je to nešťastným místem stisku. Zkusím o tom napsat v některém z dalších článků. Není to nic zásadního - během tohoto odstavce se to zatím nestalo ani jednou. Není na škodu uvést i další drobnosti - klávesnici navzdory úsporám nechybí tlačítko pro přehlásku a apostrof, kterou nezřídka postrádám i u velkých klávesnic. Rovněž klávesa se zpětným lomítkem je přítomná, ale tu bych raději oželel, protože je kvůli ní zkrácený shift. Backspace má plnou délku, a enter je orientován na výšku, jak jsem už dlouhá léta zvyklý ze své stolní Natural Keyboard Elite. Tady jsem narazil na zvláštní jev - když píšu poslepu, mám tendenci mačkat enter jako by byl na délku, jako to měl můj starý notebook, a tak zakončuji věty přehláskou. A to i přesto, že na stolní klávesnici mám enter stejný. Ještě divnější je to, že mám tu a tam vlivem těch menších rozměrů tendence psát jako na smartphonu, a psát tak čárku přes funkční klávesu - to samozřejmě není potřeba, je to jen takový tik. Když už jsme u zvyků - tenhle notebook má správně umístněnou klávesu Fn, tedy až za CTRL, a control tak zůstává v rohu. Pro nové majitele zcela vyhovující, já všek měl dřív Fn v rohu, a teď si furt místo změny hlasitosti otevírám zavřené záložky a tak. Málem bych zapomněl - při psaní tohoto příspěvku mi dost vadí, že tu chybí Home a End. Starý notebook je měl, tady k nim musíte přistupovat přes Fn a ještě jsou umístěny na nejmenších tlačítkách celé klávesnice.
Touchpad
Přátelé, tohle je to nejlepší na celém Eee. Multidotykový touchpad je geniální záležitost. První skutečně funkční polohovací zařízení, které jsem kdy na notebooku potkal. Je úplně jedno jako sílu si pro pohyb touchpadu zvolíte - nevytváří to žádné falešné kontakty v sousedních bodech, jako je tomu u běžného touchpadu, a kurzor tak ani nedrhne ani neposkakuje. Tím, že je zaznamenáno každé místo dotyku zvlášť se jakoby posunuje celý vzorek prstu, a zatím se mi to jeví jako dokonale přesné, nikdy jsem nemusel přehmátnout. Vedle toho touchpad pozná, kolika prsty se dotýkáte, a dal tak vzniknout velice příjemnému systému gest. Některá jsou překombinovaná (neohrabané otáčení obrázků ála kružítko, tříprsté přepínání aplikací), ale ostatní fungují perfektně. Když chcete na stránce scrollovat, nemusíte ujíždět na kraj, kdy se v polovině případů netrefíte správně. Prostě místo jedním prstem popojedete dvěma. Kurzor zůstane na místě a stránka scrolluje. Zatím jsem se nesetkal ani jednou s tím, že by byla akce pochopena špatně (tedy místo pohybu bych scrolloval nebo místo scrollování hýbal kurzorem). Vedle toho navíc máte k dispozici celou plochu touchpadu, protože nejsou okraje rezervovány pro scrollbar. Tady si dovolím ještě jednu maličkost - Asus dělá netbooky ze všech nejdéle, a už mu došlo, že touchpad musí být co největší. Ty malé na ostatních netboocích jsou hotové peklo - na Eee je z velké části využita volná plocha pod klávesnicí, a tlačítka přesahují až na okraj. Plocha je tak dostatečně veliká a ovládání je maximálně pohodlné. Pro zajímavost uvedu nějaká další gesta - tříprsté tažení do stran funguje jako Page Down a Page Up, dvojklik druhým prstem při držení prvního zobrazí v místě kurzoru lupu podobnou té, pro kterou mají myši od Microsoftu tlačítko, kliknutí dvěma prsty simuluje prostřední tlačítko myši (konečně mohu otevírat odkazy na záložkách bez CTRL), méně praktické tříprsté kliknutí pak tlačítko pravé, ale to už se dělá fakt blbě. Zajímavé je také iPhone-like zoomování pomocí dvou prstů (funguje jak na obrázcích, tak třeba v internetovém prohlížeči). Nepoužívaná gesta se dají samozřejmě vypnout. Za jedinou nevýhodu považuji hlučné hardwarové tlačítko pro levé kliknutí. Jsem zvyklý jej používat namísto běžného poklepání na touchpad, a asi si budu muset odvyknout. Možná by mě ještě zajímalo, jak je na tom tohle sofistikované zařízení s linuxovými drivery. Zkoušet to asi nebudu, možná když dostanu na flashku nějakou live distribuci.
Baterie
Výdrž jsem zatím neměl moc příležitost testovat, ale z toho co jsem zatím zkoušel, tenhle netbook opravdu vydrží nejméně sedm hodin browsení po internetu při zapnuté wifině. Mám vypnuté BT a webovou kameru, ale jas obrazovky je plný (tuším, že server Svethardware odběr poctivě měřil, a je blbost jas vůbec snižovat, pokud to neděláte cíleně kvůli viditelnosti). Vedle psaní tohoto postu poslouchám muziku ve Foobaru, a ta výdrž skutečně odpovídá. Ukazatel výdrže zobrazuje po hodině a dvaceti minutách o hodinu a dvacet minut méně, což působí alespoň na mě docela věrohodně. Použití netbooku se tak alespoň u mě blíži mobilnímu telefonu. Když je potřeba, je vždy k dispozici na takovou dobu, jakou si umanu. Když ho nepoužívám, prostě ho zapojím na kabel. I když mobilní telefon je dost nepřesný - můj současný smartphone se při prohlížení internetu nad tři hodiny nedostane, ale je fakt, že už je dávno v důchodu, a byl mi právě proto zapůjčen. To jsem ale dost odbočil, výdrž baterie je prostě fantastická. Konkurence v tomto směru silně zaostává - netbooky s tříhodinovou výdrží podle mě ztrácí smysl. Asus dělá netbooky nejdéle a už má v tomto směru zkušenosti. K extrémní výdrži se už snaží dostat kupříkladu jeden z hybridních modelů od MSI, ale vážně sorry - 16 000 za netbook nedám.
Konektivita
To není na dlouhé povídání - wifi adaptér je velice kvalitní a má daleko lepší příjem než můj dosavadní velký notebook. Rovněž integrované bluetooth má výborný dosah (jen takový dodatek - například smartphone s Windows Mobile můžete použít jako router, a na notebooku tak pomocí bluetooth používat jeho internetové připojení přes GPRS či EDGE - nádhera do autobusu, zvlášť když si na počítači rozběhnete Operu Mini ve standardním zobrazení). Dále už se se světem spojíte jedině standardním ethernetovým kabelem. Modem přítomen není (on v našich končinách stejně nemá smysl).
Ostatní hardware a konektory
Z dalších konektorů jmenuji D-Sub pro připojení monitoru (DVI tu není, bohužel ani S-Video), tři USB, jacky pro sluchátka a mikrofon (mimochodem - v počítači je integrován stereo mikrofon, i celkem použitelně hlasité repráčky/chrchláky - ale netbook je samozřejmě hlavně sluchátková záležitost), čtečku paměťových karet (jsem si jistý SD, nevím co dalšího tam jde dát), a to je asi tak celé. SmartCard, PCMCIA a Firewire byste hledali marně. Nezmínil už jsem asi jen webovou kameru v rámu displaye. Ta má rozlišení 1.3 megapixelů, je znatelně rychlejší než na mém starém notebooku, ale pořád je to blbá webka. Obraz zrní, a já to stejně nepoužívám.
Uvnitř najdeme jednojádrový procesor Intel Atom o taktu 1.66 GHz, který samozřejmě umí dynamicky měnit frekvenci kvůli snížení spotřeby. Celkově je práce se systémem svižná, akorát ajaxové weby mi ve Firefoxu docela váznou (třeba u Facebooku zřetelně poznáte pomalejší načítání i scrollování). Google Chrome to však zvládá naprosto hravě, Operu jsem zatím nezkoušel. Disk je 160GB (což je velmi pěkné), defaultně rozdělený na dva oddíly (82,8GB a 61,2GB). Paměti je rovný 1 GB. Je to docela překvapivě výkonná mašinka, navzdory minimální spotřebě. Není divu, že se Atomy dávají i do minimalistických desktopových počítačů - vedle nízké spotřeby se dají také snadno uchladit. Eee 1000HE je velice tichý počítač - v žádném případě ne neslyšný, ale pokud ho necháte z nějakých zvláštních pohnutek zapnutý na nočním stolku, tak bez obav nerušeni usnete. Ventilátor o sobě dává více vědět až při plném vytížení, ale já osobně nevidím úkolu, který by byl pro podobné zařízení vhodný, a současně ždímal systémové prostředky.
Software
V počítači je předinstalován systém Windows XP Home, ke kterému už jsem se trochu vyjádřil v minulém článku. Vedle něj naleznete i nějaký předinstalovaný software, který jsem povětšinou hned odstranil, neboť je hodně zvláštně volen. Jmenujme například nejnovější Acrobat Reader (který jsem řádně nahradil Foxitem), sadu Microsoft Works (kterou jsem smazal aniž bych se obtěžoval zjistit k čemu slouží), 60denní trialku Microsoft Office (kterou jsem rovněž smazal, a navíc jsem se vytočil, že mi instalují do počítače zkušební verzi čehokoli), Skype (který si pro strýčka příhodu nechávám nainstalovaný, ale nespouštím), a InterVideo WinDVD (super věc pro počítač bez optické mechaniky). Něco skutečně užitečného - třeba pro rozbalování archivů nebo pořádné prohlížení obrázků - se nikdo nic instalovat neobtěžoval. Užitečné jsou samozřejmě utility přímo od Asusu, které umožňují dříve zmíněnou změnu rozlišení, správu výkonu procesoru, update BIOSu, nebo také pohodlné úplné vypínání WiFi, BT nebo webkamery bez nutnosti navštěvovat BIOS, nebo třeba jen restartovat počítač. Dále získáte 10GB virtuální disk Eee Storage, který je fyzicky umístěn na serverech Asusu a vy k němu přistupujete přes internet. V rámci systému se chová jako systémová složka. Tato služba byla jistě užitečná v začátcích, kdy byly v netboocích 2-20GB disky SSD, ale v tomhle stroji nemá zásadnějšího uplatnění (možná na nějakou tu zálohu), a navíc je jako bezplatná garantována pouze na 18 měsíců. Jelikož nejsem svolný v budoucnu za podobnou službu platit (zejména proto, že komerční služba zatím neexistuje a cena se tak nedá dohledat), nehodlám ji alespoň prozatím vůbec využít.
Závěr
No to je asi všechno. Za necelých deset tisíc včetně DPH získáváte velmi použitelný výkon, navíc s brutální výdrží baterie. Samozřejmě to není inzerovaných 9,5 hodin (i když - je někomu více než 7 málo?), ale vůbec bych se nedivil, kdybych třeba ráno kouknul na net, počítač zavřel a zapomněl vypnout, a po devíti hodinách ho našel na stole připravený k provozu. Při neustálém používání ale zůstaňme u těch sedmi hodin. Navíc se dá pohodlně otevřít v autobusu, a v posteli se do něj nezamotáte, protože nebudete potřebovat napájecí kabel (a i kdyby ano - je to vážně drobek, takže se dá aspoň odložit, ne jako to 15" jelito). Dost se těším, až vyzkouším na cestách ten mobilní internet (GPRS/EDGE mám placeno paušálně), protože to je hi-tech jako blázen :-). Kdysi jsem záviděl manažerům ty komicky těžkopádné notebooky, na kterých měli tlustým kabelem připojenu Nokii 6210 a stahovali maily rychlostí, která mohla dial-upu závidět, za 1,50 za minutu. Dneska mám telefon v kapse, notebook na klíně, a alespoň těch cca 100 kbps za nějakých 180 Kč měsíčně. Už teď mohu slíbit, že napíšu článek o reálných zkušenostech s tímto provozem - v nepohyblivém testování to bylo skutečně použitelné.
Příspěvky
