Nebojte se platit přes Internet (1. část)

Už před dlouhou dobou jsem si všiml, že Češi neumí za služby a zboží platit přes Internet, a s údivem zjišťuji, že se to stále vůbec nezlepšilo. Přitom tak zůstáváte odříznutí nejen třeba od nákupů na eBayi, AppStoru, Google Play a Steamu, ale i na PayU, které v nedávné době začalo používat Aukro k zásadnímu urychlení a zpohodlnění plateb za zboží. O okamžité platbě na Alze a dalších e-shopech ani nemluvě. A protože informovanost je opravdu žalostná a české povědomí je plné spousty mýtů a nesmyslů, rozhodl jsem se problematiku objasnit v několika bodech. První část bude o přímém placení kreditní či debetní kartou přes platební bránu.

K čemu jsou mi internetové platby dobré?
Mají celou řadu výhod. Například je to obvykle jediný akceptovaný způsob placení na zahraničních e-shopech (s převodem tam na ně nechoďte). Také digitální obsah (hry na Steamu, aplikace do mobilu) se obvykle platí pouze přes Internet. Nestojí vás to ani Halíř navíc - narozdíl od bankovních převodů (a to ani nemluvím o těch mezinárodních) neplatíte žádný poplatek ani procentuální přirážku. Nějaké drobné poplatky existují, ale jsou na vrub obchodníka, vás to nic nestojí. Platby jsou okamžité - třeba na Aukru si nebudete dopisovat o tom, kdy kdo peníze poslal, a kdy je konečně dostal - platba proběhne v řádu jednotek sekund, a prodávající bude ihned informován e-mailem. Nemusíte chodit na poštu s hotovostí, protože zboží bude uhrazené předem. Nemusíte vyplňovat čísla účtů, symboly, ani zprávy pro příjemce - některé platební systémy si dokonce mohou nechat uloženou kartu, a vy pak nemusíte vyplňovat ani její číslo. Spoustu věcí, pro které byste jinak museli chodit v otvírací dobu do obchodu a doufat, že je budou mít skladem, si můžete koupit bez prodlení přímo ze židle (dobijete si účet u Student Agency, koupíte si permanentku na MHD, nakoupíte si Microsoft Pointy, dobijete si kredit, předplatíte si onlinovou hru, nebo si ji rovnou celou koupíte, atd.). A určitě by mě ještě něco napadlo, ale takhle to snad stačí.

Potřebuju embossovanou kartu?
Na to je jednoduchá odpověď. Rozhodně NE! Je to ten nejrozšířenější blud, který neplatí, a čert ví, jestli někdy platil. Embossované karty (nejběžněji Visa a MasterCard) se od elektronických (zpravidla Visa Electron a Maestro) liší pouze tím, že mají výrazněji vytlačená čísla na přední straně. To je skutečně jediný rozdíl mezi nimi - v platebních branách jsou mezi sebou kompatibilní (když máte Visu Electron a v nabídce je pouze Visa, můžete normálně platit). Jejich využití se týká pouze nákupů, kdy jste fyzicky přítomni na prodejně, a obchodník projede kartu "žehličkou" (imprinterem) a vytlačená čísla se otisknou na papír. Ano, to je celé. Nemá to žádnou souvislost s platbami přes Internet. Jedinou podmínkou je číslo CV na zadní straně karty. To je trojčíslí umístěné v podpisovém proužku nebo jeho těsné blízkosti. Pokud máte čísel více, hledejte vizuálně oddělený blok tří cifer, který bývá obvykle na konci.

Kecáš, já to zkoušel a platba se nepovedla
To ale hledáte příčinu na špatném místě. Například u České spořitelny, ale i dalších bank, je poměrně obvyklou praxí, že máte po vydání karty nastavený limit pro internetové platby na 0 Kč denně. Musíte si jej tedy na pobočce nebo v elektronickém bankovnictví zvýšit. Na kolik, to už záleží na vás. Na mobilní aplikace stačí třeba dvě stovky, ale až si budete v e-shopu kupovat nový počítač nebo televizi, možná budete litovat.

Jak probíhá proces placení?
Není to žádná raketová věda. Do patřičných políček vypníte číslo karty (to největší a nejdelší na přední straně), datum ukončení platnosti (rovněž na přední straně, formát MMYY) a číslo CV (to na zadní straně). To je celé. Jak už jsem zmiňoval, některé služby si mohou údaje i uložit, a příště je nemusíte ani zadávat, pokud jste přihlášeni. Obvykle jste jen požádáni o opětovné zadání hesla nebo CV.

Můžu platit v zahraničí, když je karta vedená v Korunách?
Ano. A nezáleží na tom, jestli jde o debetní nebo kreditní kartu. Ať je částka v jakékoli měně, bude vám stržena částka v Korunách dle aktuálního kurzu. Tady může nastat malý zmatek, protože ihned po platbě se na účtu provede blokace, kdy částka zmizí z disponibilního, nikoli však z účetního zůstatku, a teprve po cca 2 dnech je platba zaúčtována a skutečně stržena. Částka na blokaci a na konečném vyúčtování se může mírně lišit v závislosti na změně kurzu, ale jen zřídka přesáhne rozdíl desítky Haléřů.

Je to bezpečné?
Troufám si říct, že ano. Slušní obchodníci používají ověřené platební brány (v drtivé většině případů postavené na Visou certifikované technologii 3-D Secure), a když se s nějakou setkáte poprvé, není nic jednoduššího než si ji nejprve přes Google ověřit. Základním předpokladem je pak zadávat údaje o kartě pouze na brány zabezpečené HTTPS (známý zámeček v adresním řádku). To je nutná, nikoli však postačující podmínka. Já osobně mám v bance na nezabezpečené brány nastavený nulový limit. V seriózním prostředí se s nimi ani nemůžete setkat. Toliko k platbám. Co se týče ukládání karet, tak tam už záleží na vaší důvěře ve společnost, která kartou disponuje, a v sílu vlastního hesla :-). Třeba u PayPalu, Steamu, Googlu (Obchod Play, bývalý Android Market), Applu (AppStore) a Microsoftu (Xbox Live!) se karty ukládají naprosto běžně, a pokud vím, nebyl zaznamenánán žádný únik. Sony s PlayStation Network už vroubek má, ale já bych se toho asi nebál. Ušetříte si hledání karty před každým nákupem :-).

Snad jsem nic nevynechal, a příště se koukneme na zprostředkovatele plateb - konkrétně PayPal, a možná i PayU, když se mi bude chtít.